Cz-SkTorrent open Tracker, na volné zdieľanie súborov. Pridajte sa k našej komunite a získajte prístup k tisícom torrentov.

UKÁZKA

Životopis:
Používal pseudonymy A. F. Balan, S. J. Larin, S. Larin.
Pavel Durdík se narodil 23. května 1843 v Hořicích ve velké rodině kloboučníka. O dva roky později se rodina stěhuje do Hradce Králové. Z patnácti dětí (deseti synů a pěti dcer) se postupem času stávají právníci, lékaři, pedagogové, filozofové nebo učitelky, jeden ze synů přebírá otcovo řemeslo. Syn Pavel, budoucí etnograf a cestovatel, nejprve absolvuje hradecké gymnázium a poté odchází studovat medicínu do Prahy.

V atmosféře doby, kdy doznívá české národní obrození, se Pavel Durdík přidává k větvi slavjanofilské. Vidí v Rusku ochránce Slovanů a směr, kam by se český národ měl zaměřit. Krátce po ukončení studií na pražské medicíně (roku 1868) odjíždí do Ruska. V Jagotíně u Kyjeva se stává osobním lékařem knížete Repnina. Zde také začíná svou publikační činnost. Přispívá do ruských novin o české kultuře a životě. Jeho úvahy jsou mnohdy velmi kritické a útočné, proto začíná používat pseudonym A. F. Balan. Po zkušenostech v Rusku se terčem jeho kritiky stává snílkovské slavjanofilství.

Upozorňoval na to, že představitelé carského režimu, konzervativní ruská inteligence i pravoslavná církev si slavjanofilství představují vlastně jako zrušení ostatních slovanských národů a jejich pohlcení samoděržavím.

Z důvodu neplatnosti pražského lékařského diplomu v Rusku se Pavel Durdík podrobuje v Moskvě novým zkouškám, posléze přijímá místo ředitele nemocnice na statcích hraběte Orlova Davydova v Serpuchově u Moskvy. Věnuje se však i studiu ruské literatury a umění. Studie posílá do Národních listů a do Osvěty.

Ani po návratu do Čech se s posláním řadového lékaře a s poměry doma nedokáže smířit. Ve společnosti, shromažďující se v domě U Halánků, je stržen zápalem Vojty Náprstka po poznání dalekých krajů a zprostředkování poznatků veřejnosti prostřednictvím výstav, článků a přednášek. Je rozhodnut vstoupit do služeb holandských koloniálních vojsk v Holandské Východní Indii (dnešní Indonésii), aby zde působil nejen jako lékař, ale i jako samotným Náprstkem vyškolený etnograf.

Do Holandské Východní Indie odjíždí koncem roku 1877. Po dvouměsíčním pobytu v Batávii (dnešní Jakarta) je poslán do Padangu na Západní Sumatře. Odtud se přesunuje na bojiště v Acehu na severu Sumatry, kde jako vojenský lékař ošetřuje zraněné v acežsko-holandské válce. Po dobu jednoho roku a šesti měsíců se utváří jeho pohled a názor na nesmyslnou válku, která není ničím jiným, než kořistnickým útokem kolonizující mocnosti na nádhernou zemi s obyvateli, kteří se své svobody nehodlají jen tak vzdát. V korespondenci s Vojtou Náprstkem vyjadřuje porozumění domorodcům, kteří primitivními zbraněmi brání svou zemi a neváhají obětovat vlastní život.
Postižen těžkou malárií je po osmnácti měsících převezen zpět na Západní Sumatru do pevnosti Fort de Kock, aby se zde vyléčil a poté se opět mohl vrátit a odsloužit na krvavém bojišti dalších šestnáct měsíců. Přestože je Durdík svou prací plně vytížen, všímá si způsobu života místních obyvatel, jejich jazyka a kultury a snaží se i přes válečnou situaci sbírat etnografické předměty, mezi které patří především několik proslulých mečů (klewang), nože (rencong), kopí, štíty, látky atd.

Po ukončení služby na bojišti je Durdík poslán k vojenské posádce na ostrov Nias u západního pobřeží Sumatry. Po dobu dvou let se zde zabývá životem místního obyvatelstva, dopisuje si s Náprstkem, připravuje materiály pro budoucí publikace a provádí řadu entomologických a etnografických sběrů. Mezi cenné předměty, které jsou uloženy v Náprstkově muzeu, patří například oděvy, ozdoby, hračky, předměty k užití při práci a lovu, nože, štíty, válečné oděvy a velký soubor sošek předků, adu, které jsou významnou součástí niaské kultury a každodenního života.

S otřeseným zdravím a srdcem oslabeným malárií se po téměř šesti letech vrací Pavel Durdík do Prahy, kde bydlí u své sestry. Lékařskou praxi vykonávat nemusí, finančně je zajištěn. Podniká ještě další dvě krátké cesty, roku 1888 do Ženevy a roku 1894 do Španělska. Občas přednáší, publikuje cestopisné poznatky, literární statě, překlady z ruštiny a dává soustavnější knižní tvar svým poznatkům z ciziny, především ze Sumatry. Vede skromnou korespondenci a v Praze žije spíše osamoceně.

Později se Pavel Durdík stěhuje do Jaroměře. V září roku 1901 je však náhle raněn mrtvicí, jejímž následkem mu zcela ochrnuje pravá polovina těla. 16. srpna roku 1903 umírá při návštěvě svého přítele v Jaroměři.
Bibliografie:
Turgeněv a paní Viardotová (1891), Pět let na Sumatře (1893), Příroda a zvířata na Sumatře (1894), Zápasy s býky - dojmy a obrazy ze Španělska (1896), U lidožroutů (1897), Hrabě Tolstoj a vlastenectví (1897), Láska v tropech (1901), Manželství v tropech (1902), Láska v tropech a u nás (1902). (Založil/a: vladislaus)

Formát : MP3
Bit rate mode                            : Constant
Bit rate                                     : 128 kb/s
Kanál(y)                                    : 2 kanály
Sampling rate                            : 44,1 kHz